Autor: Drahomír Suchánek

Publikováno: 18. února 2016

V rámci oslav 700 let, které uplynou od narození českého krále a římského císaře Karla IV., je realizováno množství velmi zajímavých a podnětných projektů, na nichž se podílí i Univerzita Karlova. Pozornost široké veřejnosti si bezpochyby zaslouží právě vycházející album renomovaného souboru Schola Gregoriana Pragensis, nazvané příznačně Carolus IV.

Obal s motivem detailu nástěnné malby Ostatkové scény na Karlštejně (autor: Dušan Tománek)

Hudební nahrávka vznikla s cílem představit pozoruhodnou různorodost hudební tvorby doby Karla IV. Jestliže architektonické a umělecké památky dodnes vizuálně připomínají velikost lucemburské doby, hudební bohatství zůstává – byť neprávem – poněkud skryto. Struktura alba proto v jednotlivých cyklech přibližuje nejdůležitější momenty života a vlády Karla IV. a prostřednictvím vybraných skladeb ukazuje sakrální i světskou složku české společnosti druhé poloviny 14. století.

Na nahrávce nalezneme několik tematických celků. První se vztahuje ke Karlově výchově ve Francii a kontaktům, které k francouzské kultuře udržoval po celý svůj život (např. skladby Cantio Plebs Domini či Dame je sui cilz qui vueil – Fins cuers doulz básníka Guillauma de Machauta). Známou Karlovu úctu ke svatým a jejich relikviím přibližují jednak skladby spojené se svátkem sv. Kopí a Hřebů (např. responsorium Vibrans miles), jednak skladby věnované dalším, s českým prostředím spojeným světcům (Svatý Václave či responsorium Ecce Sigismundus). Své místo má i připomínka slovanské liturgie v Emauzském klášteře (Lectio in festo s. Cyrilli et s. Methodii) a dvorská lyrika (Dřěvo sě listem odievá).

Zvláštní pozornost si zaslouží téma pražské univerzity a s ní spojené hudby. Na nahrávce je univerzita zastoupena básnickými duchovními texty Salve mundi Domina a Rubus incombustibilis, dále ukázkou recepce francouzského stylu ars nova Je languis a Sois tart a nakonec pozoruhodnou skladbou Prima declinatio, která rozvíjí paralely mezi latinskou gramatikou a teologickými myšlenkami.

Schola Gregoriana Pragensis (autor: Dušan Tománek)

Výsledkem je album, které spojuje duchovní i světskou tvorbu a chorální i vícehlasé zpěvy.  Schola Gregoriana Pragensis pozvala ke spolupráci několik dalších instrumentalistů, především sopranistku Hanu Blažíkovou a flétnistu Jakuba Kydlíčka. Umělecký vedoucí souboru, doc. David Eben, nám poskytl u příležitosti vydání rozhovor.

Mohl byste přiblížit vznik a cíle projektu Carolus IV.?

Karel IV. je postavou, kterou nelze přehlédnout v žádném oboru. S tvorbou a prameny z jeho doby se setkávám pravidelně již od dob mých studií. Ve chvíli, kdy se přiblížilo výročí 700 let od jeho narození, cítil jsem téměř jako povinnost, pokusit se zpřítomnit hudbu z Karlova okolí prostřednictvím nové nahrávky. Z Karlova odkazu je hudba sice nejméně „hmatatelná“, byla ale jistě součástí jeho každodenního života. V koncepci CD jsme se snažili ukázat onu mnohovrstevnatost tehdejší hudební kultury, v níž samozřejmě dominovaly prvky spojené s kultem a státnickým programem. Věnovali jsme se i několika svátkům, které vznikly z Karlovy iniciativy, jako např. svátku Kopí a hřebů, který byl spojený s velkolepým obřadem ukazování ostatků na dnešním Karlově náměstí. Bylo také nutno vzpomenout další významné kulturní instituce – např. i pražskou univerzitu, jež hrála i v hudební oblasti stále důležitější roli a zprostředkovávala v českém prostředí současnou francouzskou tvorbu.

Které dobové texty a skladby vás inspirovaly?

Na počátku jsem si sestavil jakýsi hudební „itinerář“, v němž by se nahrávka měla pohybovat. Pak nastala poměrně náročná fáze přípravy kompletního notového materiálu na základě dostupných pramenů. Pro chorální repertoár jsem často vycházel z knih arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1363), které jsou skvělým dokumentem pro liturgický zpěv ve svatovítské katedrále. Při přípravě notového materiálu jsem v některých případech mohl navázat na práci našich muzikologů. Pro vícehlasé skladby bylo velmi cenné vědecké dílo Jaromíra Černého, jenž byl pedagogem zdejšího Ústavu hudební vědy. Inspirující byla také badatelská činnost z řad našich doktorandů. Díky práci na disertaci Jana Ciglbauera se objevuje na nahrávce „žhavá novinka“, píseň Rubus incombustibilis, jejíž nitky vedou patrně k prostředí pražské univerzity.

Kterou skladbu z alba byste vyzdvihnul?

Netroufám si vybrat jednu konkrétní skladbu, celý projekt je pro mě srdeční záležitostí. Snažil jsem se, aby skladby tvořily dohromady celek, jakousi pomyslnou barevnou vitráž z doby Karlovy. Středověk bývá často vnímán jako doba statická, ale zcela jistě tomu tak není. I v oblasti hudby to byla to doba dynamického vývoje a experimentů. Hudební kultura měla mnoho různých vrstev, a to jsme se pokusili vyjádřit i v dramaturgii nahrávky. Proto je pro mne těžké, vyzdvihnout z celkového kontextu jednu či dvě věci. Jistě mohu zmínit moteto Guillauma de Machauta, které je bezpochyby geniální a nesmírně moderně znějící skladbou. Ale neméně působivá – i když zcela jiným způsobem – je lyrická melodie básně Dřěvo sě listem odievá, se svojí intimní, „hřejivou“ atmosférou. A tak by bylo možné pokračovat – proto doufám, že album bude působit jako celek.

Lze hudbu Karlovy doby spojit s pražskou univerzitou?

Osobně považuji založení univerzity za jeden z nejdůležitějších Karlových činů. Když člověk pročítá soupis graduovaných absolventů univerzity ve 14. století, uvědomí si, jaké množství vzdělaných lidí přišlo do Prahy – a to téměř z celé Evropy. Možná to byl pro Prahu „kulturní šok“ a dovedu si představit, že i atmosféra města se musela proměnit. A takovým „tavícím kotlem“ patrně bylo univerzitní prostředí i v hudební sféře. Kvetla zde duchovní lyrická poezie, a v rámci „sedmera svobodných umění“ vznikla též platforma pro recepci soudobé francouzské hudby stylu ars nova.

Karel IV. je pro mě veliký jako osobnost kosmopolitního a internacionálního rozměru, a tento mezinárodní rozměr se snažil přinést i do Prahy a celého Českého království, mimo jiné právě založením univerzity.

Jaká vystoupení v rámci vydání nahrávky plánujete?

Plánujeme několik koncertů v České republice i v zahraničí. Se souborem se těšíme na vystoupení na Smetanově Litomyšli, v Praze pak v rámci sezony FOK v kostele sv. Šimona a Judy. Velkou ctí pro nás bude vystoupení na vernisáži k výstavě „Císař Karel IV. 1316–2016“, která bude zahájena 14. května ve Valdštejnské jízdárně. Ze zahraničních vystoupení mohu uvést např. koncert v Norimberku.

Schola Gregoriana Pragensis (autor: Dušan Tománek)