Zakladatelská činnost Karla IV. ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Jan Boukal  Doba Karla IV. k nám dnes promlouvá především prostřednictvím staveb, u jejichž zrodu slav dynastie Lucemburků stál. Nesmrtelnými památníky tohoto českého krále se staly zejména sta městech. V souvislosti s Karlem se na prvním místě jistě každému vybaví katedrála sv. Víta hradě, jejíž stavba však započala již roku 1344, tedy na sklonku vlády Karlova otce Jana. Karlovy začala zásluhou hutí Matyáše z Arrasu a Petra Parléře získávat katedrála svou podo obdobnými stavbami ve Francii. Během Karlova života nebyla stavba katedrály dokončena a ke podobě dospěla teprve roku 1929. Za Karlovy vlády se celý areál Pražského hradu dočkal rev pro českého a říšského panovníka nebylo důstojné, aby byl hrad v srdci jeho království „zt zemi“, jako tomu bylo v čase Karlova mládí. Roku 1357 položil Karel v blízkosti někdejšího kláštera sv. Klimenta základní kámen nového přes Vltavu, který měl nahradit dřevěný most, spojující Malou Stranu se Starým Městem praž most sloužil jako provizorium za Juditin most, zničený povodní. Nový most ve středověku je Karlovo jméno a byl vcelku prostě označován jako „Kamenný most“.    Nejvýraznějším zakladatelským počinem Karla IV. v Praze bylo bezesporu založení Nového Měs Jednalo se o jednu z mála městských lokací doby lucemburské. Areál Nového Města obepnul ce a v jižní části se jeho hradby napojovaly na Vyšehrad, jehož přestavbu Karel tehdy také re se hrdě hlásil ke svým přemyslovským předkům. Plocha Nového Města měla výměru cca 360 hekt nově vzniklé části pražské aglomerace byla dvě náměstí: Dobytčí trh (dnešní Karlovo náměst (dnešní Václavské náměstí). Mohutností hradeb a bran a množstvím kostelů se Nové Město svo centru křesťanského světa - Římu.  Karel proslul rovněž jako zakladatel hradů, přičemž většina z nich nesla či dodnes nese je připomenout například hrady Karlsburg (moravský Tepenec), Karlskrone (Radyně u Plzně), Kar na Šumavě), Karlshaus (Hrádek u Purkrace) či malý celní hrad Karlsfried. Z Karlova popudu radikální přestavbě staršího hradu Ojvína (Oybin) u Žitavy, k němuž byl přistavěn celestin Všechny tyto hrady však zastiňuje Karlštejn, jeden z nejznámějších českých hradů vůbec. Z hlediska byl Karlštejn hradem značně anachronickým a navíc se nacházel z obranného hledisk nepříznivé poloze, neboť všechny okolní kopce karlštejnský hradní vrch převyšovaly, a hrad snadný cíl pro případné oblehatele. Zdánlivě starobylý ráz Karlštejna byl ve své podstatě přihlášením se k tradicím přemyslovské hradní architektury. Přestože byl Karlštejn původně jako místo určené k panovníkovu rozjímání, stal se nakonec místem uložení českých a říšský klenotů a posvátných relikvií a sídlem Karlem založené kapituly.    Nelze opominout Karlovu zakladatelskou činnost vně hranic vlastního Českého království. V Norimberku založil Karel na ostrově obtékaném řekou Pegnitz hrad Wenzelsburg. Stejně jako předchozích případech se i zde Karel přihlašoval k odkazu svých přemyslovských předků, ten že dal hradu jméno nejvýznamnějšího českého světce. Nejreprezentativnější prostorou hradu zdobený 112 znaky příslušníků panovnického dvora a významných měst. Na sklonku života zača novou zeměpanskou rezidenci Lucemburků v braniborském Tangermünde. Výrazně přestavoval tam areálu plánoval založit novou kapitulu. Hradní palác byl bohatě vyzdoben freskami, leč o j dnes již můžeme pouze číst, neboť z hradu do dnešních dob mnoho zachováno nezůstalo.   Stavby založené Karlem IV. dnes nejsou pouhými památkami na dobu tohoto slavného panovníka nám blízký, nebo turistickými atrakcemi, jež obdivují návštěvníci z celého světa. Jsou pře odkazem budoucím generacím jako součást krajiny, kultury a identity.   Rozšiřující literatura: BOBKOVÁ, Lenka. Hrady Karla IV. v Laufu a Tangermünde. Panovnická reprezentace vepsaná do NODL, Martin – SOMMER,  Petr – DOLEŽALOVÁ, Eva (eds.). Verba in imaginibus: Františku Šmah narozeninám. Praha: Argo, 2004, s. 141–157. KUBÍNOVÁ, Kateřina. Imitatio Romae – Karel IV. a Řím. Praha: Artefactum, 2006. ŠMAHEL, František – BOBKOVÁ, Lenka. Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy. Praha: NL