Anna Svídnická ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Anna Košátková - Drahomír Suchánek Jen málokterý středověký panovník si mohl dovolit dlouhé oplakávání mrtvé partnerky. Rovně po skonu své druhé manželky Anny Falcké téměř okamžitě zahájil jednání o dalším sňatku. V byl důvod více než zřejmý – navzdory dvěma předchozím manželstvím stále postrádal mužského mohlo vždy znamenat nebezpečí tvrdých bojů o uprázdněný trůn. Vyvolenou se nakonec stala p svídnického vévody Anna, mladá dívka, o jejíž ruku pražský dvůr usiloval již dříve. Karel že by mohla být vhodnou partnerkou pro jeho sotva narozeného syna Václava. Náhlá princova sňatkové kombinace sice ukončila, následný skon manželky Anny Falcké však přiměl Karla pův oživit a mladou Annu Svídnickou pojmout sám za manželku. První svatební jednání proběhla již v březnu ve Vídni, kde se Karel sešel k poradám se svý především rakouským vévodou Albrechtem II. a uherským králem Ludvíkem I. z Anjou, který za polského krále Kazimíra. Dohodnutý sňatek s Annou je proto třeba chápat v kontextu středoe Karel chtěl upevnit dobré vztahy se svými sousedy a současně posílil postavení Českého krá sice stála stavovsky níže než římský a český král, přesto představovala velmi zajímavou pa byla neteří uherského krále, který se postupně stával klíčovým Karlovým partnerem – díky p dohodám se měl Ludvík Uherský stát výhledově i polským vládcem a jeho autorita rostla. Pol přitom Karla velmi zajímaly, neboť právě svídnicko-javorské vévodství představovalo posled enklávu, která dosud nebyla pod kontrolou českých panovníků. Sňatek s Annou je tedy třeba jako politicko-strategický krok. Sňatek proběhl pravděpodobně v uherském Budíně 27. května 1353, tedy necelé čtyři měsíce p Falcké. Garantem svatby byl vedle Ludvíka Uherského nevěstin strýc a tehdejší vládce svídn vévodství Bolek II. Ten poskytl ve svatební smlouvě Anně věno 10 000 hřiven, které byly ul zástavách měst Boleslawiec a Lwówek. Karel se jako manžel zavázal obvěnit svoji ženu majet 000 hřiven, pojištěných na důchodech z věnných královských měst – Hradce Králové, Vysokého Jelikož Anna byla jediným potomkem již zemřelého vévody Jindřicha II. a jelikož její strýc zůstával bezdětný, stala se Anna jeho dědičkou. Sňatek tedy zajišťoval do budoucnosti přip a Javorska ke Koruně české, byť další jednání garantovala Bolkovi jak doživotní vládu, tak pokračující vládu jeho manželky Anežky Habsburské – k českým zemím bylo území fakticky při 1392. Pro dobu Anny Svídnické máme již větší množství pramenů než pro dobu jejích předchůdkyň. P konstatovat, že například její osobní dvůr byl patrně větší a honosnější než u jiných česk Souviselo to zřejmě s jejím postavením římské královny a čekatelky na císařskou korunu. Té odpovídat i její reprezentace. Vedle běžných dvorských úředníků, hofmistra a maršálka, měl své vlastní notáře, kaplany a lékaře. Kromě většího penza písemných pramenů máme k osobnos i velké množství dobového ikonografického materiálu. Ze všech jejích vyobrazení jsme schop že se jednalo o ženu s velmi půvabnou tváří. Dodnes nás o tom mohou přesvědčit například b Anny Svídnické na balkoně kostela Panny Marie v Mühlhausenu v Durynsku, vyobrazení Anny ja ukazuje císaři Augustovi „ženu sluncem oděnou“ z emauzského kláštera v Praze, z výmalby ka Karlštejně, z busty ve svatoštěpánském chrámu ve Vídni i z vypodobení asi nejslavnějšího, svatého Víta na Pražském hradě. Bezesporu k nejdůležitějším momentům života Anny Svídnické patřila římská jízda a císařská záhy po sňatku byla 28. července 1353 korunována v Praze arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a v únoru se v Cáchách stala římsko-německou panovnicí. Vrchol však měl teprve přijít v so s císařským povýšením. Cesta do Říma byla daleká a nebezpečná. Panovník musel být chráněn družinou, a i proto byla tato cesta velmi nákladná, a mnoho římských králů nebylo s to ji I v tom se projevuje velikost Karla IV., který uskutečnil hned dvě římské jízdy. V roce 13 1367–1368. Při té první nebyl papež v Římě trvale přítomen, neboť sídlil v Avignonu. Vysla zástupce, kardinála Pierra Bertranda de Colombier. Ten korunoval Karla císařským diadémem 1355 v bazilice sv. Petra. Společně s Karlem byla korunována i Anna Svídnická, která tak k získala nejprestižnější titul, kterého mohla žena ve středověku dosáhnout. V roce 1358 se Karlovi a Anně Svídnické narodila po pětiletém manželství první dcera, pokř matce Eliška. Později byla provdána za Albrechta III. Rakouského. V únoru 1361 se narodil dlouho očekávaný syn Václav. Karlova radost z vytouženého mužského potomka byla veliká. Kd narodilo, císař velkoryse věnoval podle jeho váhy stejné množství zlata – 16 hřiven – chrá v Cáchách. Chtěl tím zdůraznit vazbu lucemburské dynastie ke Karlu Velikému, který měl v C sídlo a byl zde i pohřben. Obyvatelům Norimberku odpustil císař na čas berně – daně. Propu vězně a z Prahy nechal přivést říšské klenoty, které potom byly v Norimberku vstaveny. Nej dětství však Václav, budoucí čtvrtý český král toho jména, strávil na pražském dvoře, kde pomoci učitelů a vychovatelů chtěl zasvětit do vladařských povinností. Přetrvávající radost ze syna a očekávání spojená s dalším těhotenstvím manželky zkalila ov tragédie, k níž došlo o rok později. V pramenech se objevuje strohá zpráva, že Anna Svídni dne 11. července 1362 při porodu svého třetího dítěte. Karel již potřetí ovdověl. Neznáme úmrtí, lze předpokládat, že k němu došlo buď v Praze, nebo na Karlštejně. Také o pohřebníc žádných zpráv, nevíme ani to, zda byl Karel IV. přítomen. Místem posledního odpočinku Anny svatovítská katedrála. Rozšiřující literatura: BOBKOVÁ, Lenka. Územní politika prvních Lucemburků na českém trůně. Ústí nad Labem: Univer Purkyně, 1993. ČECHURA, Jaroslav – HLAVAČKA, Milan – MAUR, Eduard. Ženy a milenky českých králů. Praha: A ČORNEJ, Petr. Osudy českých králů a královen: od Přemyslovce Vratislava II. k Habsburkovi Reader’s Digest, 2013. KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Praha: Paseka, 2002.