Kostel sv. Jindřicha a Kunhuty ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Václav Peltan Přesné datum založení kostela není známo, fundátorem byl ale bezpochyby sám císař Karel IV poloviny 14. století, nejspíše roku 1349. Již roku 1351 byl chrám společně s kostelem sv. Arnoštem z Pardubic na kostel farní. Jako část náhrady za postoupené polnosti byly téhož r farní kostely i s přilehlými osadami odevzdány do správy řádu Křižovníků s červenou hvězdo byly zbudovány hřbitov, zvonice, fara a farní škola, jež se později stala proslulou. S pos měnil jak patron, jímž se po Bílé hoře stal novoměstský magistrát, tak i vzhled kostela. V století byla vyzdvižena nová stanová střecha hlavní lodi, zakončena věžicí a lucernou. Na i střecha věže dostala místo původní dlátkové střechy cibulovou báň s makovicí na vrcholu. byl poté přetvořen interiér kostela a byly přistaveny i tři kaple, zasvěcené sv. Barboře, Panně Marii.  Kostel sv. Jindřicha a Kunhuty byl zbudován z lomového zdiva, dlouho ukrytého pod barokní do 2. pol. 20. století, kdy byl celý kostel i s přilehlou zvonicí regotizován Josefem Mock presbytář, zesílený opěráky, se otvírá do halového trojlodí o čtyřech polích, jejichž žebr podepírá šest barokizovaných sloupů. V interiéru vyniká hlavní oltář z 2. poloviny 18. sto obrazem od J. J. Heinsche. Ten zde zobrazil svaté manžele Jindřicha a Kunhutu jako ochránc obležení švédskými vojsky. Na ostatních obrazech se podíleli J. J. Benda, V. V. Reiner, K. J. Bendl. Vchod do kostela kryje pozdně gotická předsíň. Hřbitov kolem kostela, zrušený až století, dodnes připomínají četné náhrobky vsazené do podlahy kostela či obvodových zdí.