Kostel sv. Štěpána ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Eva Ungrová Farní kostel sv. Štěpána byl založen v místech osady Rybníček při dnešní Štěpánské ulici r stavba probíhala v letech 1351–1401. Na kostel bylo přeneseno zasvěcení ze staré románské Longina. Stejně jako kostel sv. Jindřicha byl spravován řádem Křižovníků s červenou hvězdo náhrada za vykoupené křižovnické pozemky na území nově založeného Nového Města. Zasvěcení jehož Karel IV. velmi ctil a vlastnil i jeho relikvie, zřejmě odkazovalo na umístění koste Koňského trhu – Štěpán byl mj. patronem všech, kdo pracovali s koňmi, na jeho svátek 26. p např. oves. Kostel byl projektován jako bazilikální trojlodí, k němuž se na východě připojuje presbytá která je umístěna v ose stavby. Délka kostela je 44 m, šířka hlavní lodi 7,80 m a výška hl m. Materiálem je lomové zdivo. Chrámový vnitřek je prostý a nečleněný. Hlavní loď je rozčl obdélníkových polí zaklenutých žebrovou křížovou klenbou a je osvětlena poměrně širokými o všechna okna hlavní lodi i v lodích bočních. Pouze ve východní stěně jižní boční lodi nalé sdruženého pozdně gotického okna. Zasvěcení oltářů poukazuje na dobový kult Božího Těla a Václava. K výbavě kostela patří mimo jiné i rokokový oltář Panny Marie Svatoštěpánské s go Madony Svatoštěpánské ze třetí čtvrtiny 15. století. V 17. století byl kostel zbarokizován. Na jižní straně kostela byla roku 1686 přistavena t kaple a při severní straně sakristie vznikla v roce 1739 tzv. Branbergerovská kaple se soc zejména s morovými patrony a Nejsvětější Trojicí, a freskou Posledního soudu. Dalším stave v roce 1866 dostavení novogotické předsíně. Puristická regotizace chrámového vnějšku probě 19. století. Celý kostel byl nově opraven v letech 1926–1936.