Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Čestmír Cimler Dnes již bývalá augustiniánská kanonie s kostelem Panny Marie a Karla Velikého na Novém Mě patří k nejvýznamnějším, ale i zároveň k nejčastěji opomíjeným panovnickým fundacím Karla stavbu navýsost strategickou, které byl přikládán nesmírný význam v celém ideovém programu Říše s centrem v Praze. Zdaleka viditelné místo bylo výhodné kromě svého ideového základu obranného a urbanistického. Samotné přivedení augustiniánů-kanovníků na Karlov bylo pravdě osobní náklonností Karla IV. k tomuto řádu, která pramenila zejména z jeho úcty ke sv. Aug kterého se odvolává ve svém vlastním životopise. Zakládací listina kláštera byla vydána 18. září 1350. Rozlehlý komplex byl vybudován na ne jihovýchodním ohybu hradeb nově založeného města, nazvaném Karlov (in monte Caroli), dnes mostu. Pro klášterní kostel bylo zvoleno zasvěcení Panně Marii a neobvykle Karlu Velikému, IV. intenzivně budoval. Kostel ideově i architektonicky navazoval na cášský korunovační ch klášterního komplexu probíhala pravděpodobně od roku 1351 a nedokončený kostel byl vysvěce arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi za přítomnosti Karla IV. a jeho syna Václava IV. Na poč bouří byl klášter vypleněn a opuštěn, augustiniánští kanovníci se na Karlov vrátili roku 1 až do období reforem Josefa II., kdy v roce 1785 byla kanonie zrušena. Spojitost Karlovy novoměstské fundace s Cáchami podporuje i samotné řešení kostela, jehož centrály na půdorysu osmiúhelníku po vzoru cášského korunovačního chrámu. Ten byl založen roce 786 nejspíše podle vzoru kostela San Vitale v Ravenně. Podobné půdorysné řešení je v gotiky krajně neobvyklé. Kostel, jehož původní podobu z doby lucemburské z velké části zas gotické, renesanční a barokní úpravy, sestává z krátkého presbytáře o jednom obdélném poli šesti stranách desetiúhelníku. Mezi šesticí dvojdílných oken vybíhají ze štíhlých soklů út přecházející přímo do klenby. Na rozhraní podélné části a závěru presbytáře se pak tyto př svazků. Dnešní zaklenutí presbytáře pochází z roku 1498, kdy byl kostel po opravě nově vys Na kněžiště navazuje loď, která má podobu osmiboké centrály. Její prostor osvětluje šest t lomených oken. V severní stěně lodi se zachoval neporušený lomený portál, jehož ostění je hruškovci a oblounky, vybíhajícími ze zkoseného podnože. Odvážně řešená goticko-renesanční klenba byla provedena až v roce 1575. Ve stejném období byl kostel opatřen i novým krovem rozích lodi, kde vybíhala původní klenební žebra, jsou osazeny přípory s listovými hlavice straně k lodi přiléhá hranolová věž, oproti původnímu stavu značně snížená, do které byla sakristie. V 18. století byl kostel kompletně barokně upraven a presbytář, loď i věž byly trojicí kupolovitých bání s lucernami. Silně zbarokizované jsou i budovy kanonie, přiléhající k západní straně věže, kde dodnes s původní gotické architektonické prvky. Nejzřetelněji jsou pak patrné v jižním křídle býval Jedná se zejména o tři lomená okna v křížové chodbě a velké hrotité okno s kružbou, probíh budovy, které bylo součástí někdejší kaple sv. Karla Velikého. I přes četné stavební zásahy z různých epoch si kostel a bývalá augustiniánská kanonie na svůj původní středověký ráz z doby svého zakladatele Karla IV. Je jedním z pomníků jeho ve založení Nového Města pražského, onoho smělého plánu, kdy se Praha měla stát centrem Svaté