Autor: Drahomír Suchánek

Publikováno: 8. dubna 2016

U příležitosti karlovského roku vydává univerzitní nakladatelství Karolinum knihu profesora Jan Royta Praha Karla IV., v níž autor představil nejvýznamnější fundátorské počiny českého vládce. Kniha přináší barvitý obraz hlavního města Království českého v období vrcholící gotické kultury a umění na pozadí historických souvislostí, které se staly pro Prahu za vlády Karla IV. (1347–1378) mimořádně příznivými. Po Karlově korunovaci v roce 1355 na římského císaře se stalo hlavní město zemí Koruny české poprvé ve své historii i metropolí Svaté říše římské. Praha Karla IV. otevřela své brány a nabídla „stůl k pohoštění prostřený“ stavitelům, studentům, umělcům, řemeslníkům, hostům, ať přicházeli odkudkoliv. V královské a císařské prestižní péči, do níž se vedle Karlovy vladařské pozice v Evropě promítla jeho západoevropská vzdělanost a kosmopolitní otevřenost stejně jako víra, respekt k přemyslovské tradici a osobní zaujetí, vykvetlo město do neotřelé krásy. Katedrála, kamenný most, univerzita a vybudování Nového Města s jeho magickým křížem kostelů dodnes stvrzují jako kamenné pečeti pražskou tvář gotické architektury, signovanou malbou a plastikou a celou sférou duchovní kultury. Knihu doplňuje kolem 130 fotografií pražských památek, reálií a dokumentačních obrázků.

Jan Royt - Praha Karla IV. (foto: nakl. Karolinum)

U příležitosti vydání knihy nám profesor Jan Royt odpověděl na několik otázek:

Co bylo motivem k napsání této knihy?

Mám ke Karlu IV. velmi osobní vztah. Už v Bibli stojí přísloví: „Poznáte je po ovoci“, a to ovoce, což je u Karla jeho vláda a co všechno přinesla, v podobě jeho koncepcí, významných staveb, např. katedrály či Nového Města pražského, to jsou věci, které člověka lákají, aby se jim věnoval a pokusil se rozkrýt, co Karel svými projekty vyjádřit. A myslím si, že knihy má autor psát pro veřejnost, abych se podělil o toto velké dědictví našeho císaře.

Na koho jste ve své knize navazoval?

Takových prací je více. Např. co se týče velkých karlovských fundací, mohu odkázat na knihu o katedrále (Jiří Kuthan - Jan Royt. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a králů. Praha: NLN, 2011), kterou jsme napsali s prof. Jiřím Kuthanem, kde jsme čerpali z výzkumů mnoha našich předchůdců – Ivo Hlobila, Karla Stejskala, Zuzany Všetečkové a dalších. V případě Nového Města pražského jsem mohl navázat na výzkumy Viléma Lorence či studie Viktora Kotrby. Mohl jsem tedy čerpat z bohatých zdrojů minulosti.

Jaká památka na dobu Karla IV. je Vám nejbližší?

Jednoznačně Karlštejn, neboť jsem se mu podrobně věnoval, dokonce jsem měl to štěstí, že jsem strávil několik nocí v Kapli sv. Kříže na Karlštejně, když jsme zde fotografovali obrazy Mistra Theodorika. Rovněž tento malíř je mojí srdeční záležitostí. Úzký vztah mám vedle toho k Svatovítské katedrále, kam i chodím na bohoslužby. Jedná se o prostor s velkou duchovní a symbolickou hodnotou.