Praha Karla IV. – nová kniha připomíná památky doby Karla IV. ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Autor: Drahomír Suchánek Publikováno: 8. dubna 2016 U příležitosti karlovského roku vydává univerzitní nakladatelství Karolinum knihu profesor Karla IV., v níž autor představil nejvýznamnější fundátorské počiny českého vládce. Kniha obraz hlavního města Království českého v období vrcholící gotické kultury a umění na poza souvislostí, které se staly pro Prahu za vlády Karla IV. (1347–1378) mimořádně příznivými. korunovaci v roce 1355 na římského císaře se stalo hlavní město zemí Koruny české poprvé v i metropolí Svaté říše římské. Praha Karla IV. otevřela své brány a nabídla „stůl k pohošt stavitelům, studentům, umělcům, řemeslníkům, hostům, ať přicházeli odkudkoliv. V královské prestižní péči, do níž se vedle Karlovy vladařské pozice v Evropě promítla jeho západoevro a kosmopolitní otevřenost stejně jako víra, respekt k přemyslovské tradici a osobní zaujet město do neotřelé krásy. Katedrála, kamenný most, univerzita a vybudování Nového Města s j křížem kostelů dodnes stvrzují jako kamenné pečeti pražskou tvář gotické architektury, sig plastikou a celou sférou duchovní kultury. Knihu doplňuje kolem 130 fotografií pražských p dokumentačních obrázků. U příležitosti vydání knihy nám profesor Jan Royt odpověděl na několik otázek: Co bylo motivem k napsání této knihy? Mám ke Karlu IV. velmi osobní vztah. Už v Bibli stojí přísloví: „Poznáte je po ovoci“, a t u Karla jeho vláda a co všechno přinesla, v podobě jeho koncepcí, významných staveb, např. Nového Města pražského, to jsou věci, které člověka lákají, aby se jim věnoval a pokusil s Karel svými projekty vyjádřit. A myslím si, že knihy má autor psát pro veřejnost, abych se velké dědictví našeho císaře. Na koho jste ve své knize navazoval? Takových prací je více. Např. co se týče velkých karlovských fundací, mohu odkázat na knih (Jiří Kuthan - Jan Royt. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Svatyně českých patronů a NLN, 2011), kterou jsme napsali s prof. Jiřím Kuthanem, kde jsme čerpali z výzkumů mnoha n – Ivo Hlobila, Karla Stejskala, Zuzany Všetečkové a dalších. V případě Nového Města pražsk navázat na výzkumy Viléma Lorence či studie Viktora Kotrby. Mohl jsem tedy čerpat z bohatý minulosti. Jaká památka na dobu Karla IV. je Vám nejbližší? Jednoznačně Karlštejn, neboť jsem se mu podrobně věnoval, dokonce jsem měl to štěstí, že j několik nocí v Kapli sv. Kříže na Karlštejně, když jsme zde fotografovali obrazy Mistra Th tento malíř je mojí srdeční záležitostí. Úzký vztah mám vedle toho k Svatovítské katedrále bohoslužby. Jedná se o prostor s velkou duchovní a symbolickou hodnotou. Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., patří mezi přední české historiky umění. Zabývá se střed ikonografií, jeho odborný zájem je však mnohem širší. Je autorem řady odborných prací, jak architektury. Vyučuje na několika vysokých školách, především na Ústavu dějin křesťanského UK, který spoluzakládal, a na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK, jehož byl v současnosti zastává pozici prorektora Univerzity Karlovy pro tvůrčí a ediční činnost. Auto (2002), Slovník biblické ikonografie (2006), Kristus v křesťanské ikonografii (2010), Obra (2011), Mistr Třeboňského oltáře (2013).