Schola Gregoriana Pragensis vydala CD zachycující hudbu doby Karla IV. ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Autor: Drahomír Suchánek Publikováno: 18. února 2016 V rámci oslav 700 let, které uplynou od narození českého krále a římského císaře Karla IV. množství velmi zajímavých a podnětných projektů, na nichž se podílí i Univerzita Karlova. veřejnosti si bezpochyby zaslouží právě vycházející album renomovaného souboru Schola Greg nazvané příznačně Carolus IV. Hudební nahrávka vznikla s cílem představit pozoruhodnou různorodost hudební tvorby doby K Jestliže architektonické a umělecké památky dodnes vizuálně připomínají velikost lucemburs bohatství zůstává – byť neprávem – poněkud skryto. Struktura alba proto v jednotlivých cyk nejdůležitější momenty života a vlády Karla IV. a prostřednictvím vybraných skladeb ukazuj světskou složku české společnosti druhé poloviny 14. století. Na nahrávce nalezneme několik tematických celků. První se vztahuje ke Karlově výchově ve F kontaktům, které k francouzské kultuře udržoval po celý svůj život (např. skladby Cantio P či Dame je sui cilz qui vueil – Fins cuers doulz básníka Guillauma de Machauta). Známou Ka svatým a jejich relikviím přibližují jednak skladby spojené se svátkem sv. Kopí a Hřebů (n Vibrans miles), jednak skladby věnované dalším, s českým prostředím spojeným světcům (Svat responsorium Ecce Sigismundus). Své místo má i připomínka slovanské liturgie v Emauzském k in festo s. Cyrilli et s. Methodii) a dvorská lyrika (Dřěvo sě listem odievá). Zvláštní pozornost si zaslouží téma pražské univerzity a s ní spojené hudby. Na nahrávce j zastoupena básnickými duchovními texty Salve mundi Domina a Rubus incombustibilis, dále uk francouzského stylu ars nova Je languis a Sois tart a nakonec pozoruhodnou skladbou Prima rozvíjí paralely mezi latinskou gramatikou a teologickými myšlenkami. Výsledkem je album, které spojuje duchovní i světskou tvorbu a chorální i vícehlasé zpěvy. Gregoriana Pragensis [ URL "http://www.gregoriana.cz"] pozvala ke spolupráci několik další instrumentalistů, především sopranistku Hanu Blažíkovou a flétnistu Jakuba Kydlíčka. Uměle souboru, doc. David Eben, nám poskytl u příležitosti vydání rozhovor. Mohl byste přiblížit vznik a cíle projektu Carolus IV.? Karel IV. je postavou, kterou nelze přehlédnout v žádném oboru. S tvorbou a prameny z jeho pravidelně již od dob mých studií. Ve chvíli, kdy se přiblížilo výročí 700 let od jeho nar téměř jako povinnost, pokusit se zpřítomnit hudbu z Karlova okolí prostřednictvím nové nah odkazu je hudba sice nejméně „hmatatelná“, byla ale jistě součástí jeho každodenního život jsme se snažili ukázat onu mnohovrstevnatost tehdejší hudební kultury, v níž samozřejmě do spojené s kultem a státnickým programem. Věnovali jsme se i několika svátkům, které vznikl iniciativy, jako např. svátku Kopí a hřebů, který byl spojený s velkolepým obřadem ukazová dnešním Karlově náměstí. Bylo také nutno vzpomenout další významné kulturní instituce – na univerzitu, jež hrála i v hudební oblasti stále důležitější roli a zprostředkovávala v čes současnou francouzskou tvorbu. Které dobové texty a skladby vás inspirovaly? Na počátku jsem si sestavil jakýsi hudební „itinerář“, v němž by se nahrávka měla pohybova poměrně náročná fáze přípravy kompletního notového materiálu na základě dostupných pramenů repertoár jsem často vycházel z knih arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1363), které jsou skv pro liturgický zpěv ve svatovítské katedrále. Při přípravě notového materiálu jsem v někte mohl navázat na práci našich muzikologů. Pro vícehlasé skladby bylo velmi cenné vědecké dí Černého, jenž byl pedagogem zdejšího Ústavu hudební vědy. Inspirující byla také badatelská našich doktorandů. Díky práci na disertaci Jana Ciglbauera se objevuje na nahrávce „žhavá Rubus incombustibilis, jejíž nitky vedou patrně k prostředí pražské univerzity. Kterou skladbu z alba byste vyzdvihnul? Netroufám si vybrat jednu konkrétní skladbu, celý projekt je pro mě srdeční záležitostí. S se, aby skladby tvořily dohromady celek, jakousi pomyslnou barevnou vitráž z doby Karlovy. bývá často vnímán jako doba statická, ale zcela jistě tomu tak není. I v oblasti hudby to dynamického vývoje a experimentů. Hudební kultura měla mnoho různých vrstev, a to jsme se i v dramaturgii nahrávky. Proto je pro mne těžké, vyzdvihnout z celkového kontextu jednu č mohu zmínit moteto Guillauma de Machauta, které je bezpochyby geniální a nesmírně moderně Ale neméně působivá – i když zcela jiným způsobem – je lyrická melodie básně Dřěvo sě list svojí intimní, „hřejivou“ atmosférou. A tak by bylo možné pokračovat – proto doufám, že al jako celek. Lze hudbu Karlovy doby spojit s pražskou univerzitou? Osobně považuji založení univerzity za jeden z nejdůležitějších Karlových činů. Když člově graduovaných absolventů univerzity ve 14. století, uvědomí si, jaké množství vzdělaných li do Prahy – a to téměř z celé Evropy. Možná to byl pro Prahu „kulturní šok“ a dovedu si pře i atmosféra města se musela proměnit. A takovým „tavícím kotlem“ patrně bylo univerzitní p v hudební sféře. Kvetla zde duchovní lyrická poezie, a v rámci „sedmera svobodných umění“ platforma pro recepci soudobé francouzské hudby stylu ars nova. Karel IV. je pro mě veliký jako osobnost kosmopolitního a internacionálního rozměru, a ten rozměr se snažil přinést i do Prahy a celého Českého království, mimo jiné právě založením Jaká vystoupení v rámci vydání nahrávky plánujete? Plánujeme několik koncertů v České republice i v zahraničí. Se souborem se těšíme na vysto Smetanově Litomyšli, v Praze pak v rámci sezony FOK v kostele sv. Šimona a Judy. Velkou ct bude vystoupení na vernisáži k výstavě „Císař Karel IV. 1316–2016“, která bude zahájena 14 Valdštejnské jízdárně. Ze zahraničních vystoupení mohu uvést např. koncert v Norimberku. Doc. PhDr. David Eben, Ph.D. (* 1965) muzikolog a hudebník. Vystudoval obor klarinet na Pr Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Již ve druhém ročníku se zaměřil na středo chorál. V roce 1991 absolvoval na pařížské konzervatoři (Conservatoire Nationale Supérieur gregoriánského sboru. Od roku 1987 vede vokální soubor Schola Gregoriana Pragensis, který řadu koncertů v České republice i v zahraničí. Od r. 1993 působí David Eben v Ústavu hudeb letech 2008–2013 byl rovněž profesorem gregoriánského chorálu na univerzitě v Lucernu (Švý teorie a praxe gregoriánského chorálu ve Francii, Belgii a ve Švýcarsku.