Hrad Karlštejn ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Jan Malý „S úctou největší a pýchou pohlíží vzdělaný Čech na hrad Karlštein, dílo císaře Karla svat paměti. Nemohloť se zajisté vznešenému panovníku, který zemi sobě od Boha svěřenou výtečně a po bok nejvzdělanějším říším postavil, lepších pomníků dostati, nežli těch, kteréž sobě Takto začíná popis hradu Karlštejna ve slavném monumentálním díle Augusta Sedláčka Hrady, království českého. Vskutku, hrad Karlštejn patří k našim nejvýznamnějším a nejznámějším p a dnes je také nejnavštěvovanějším hradem (pomineme-li Pražský hrad) na našem území. Co vš mohutnému hradu, tyčícímu se na skále nad Berounkou, zhruba dvacet kilometrů vzdušnou čaro slávu? Odpověď je nasnadě – osobnost císaře Karla IV., jeho zakladatele, a také zcela výji které hrad Karlštejn zaujímal v rámci Českého království. Hrad byl založen v roce 1348, v roce Karlovy horlivé zakladatelské činnosti. Dle pozdější se tak mělo stát 10. června. Základní kámen položil v Karlově zastoupení pražský arcibisku Pardubic. Také tento fakt zdůrazňuje značný význam, který Karel hradu přikládal. Karlštejn k trvalejšímu obývání zhruba od poloviny 50. let. Jakýmsi symbolickým datem dokončení stav březen roku 1357, kdy byla vysvěcena kaple Panny Marie a zároveň založena karlštejnská kap práce na hradě pak pokračovaly do poloviny 60. let. Karlštejn měl sloužit nejen jako místo odpočinku, ale především jako obrovská klenotnice, střežící nejvýznamnější poklady Svaté ř zejména říšské korunovační klenoty  a ostatky svatých.   Karlštejn má poměrně specifickou podobu, která vychází jak z potřeb císařského dvora, tak hradu. Byl budován ve třech základních vertikálně členěných dimenzích, které jsou významov Nejnižší stupeň tvořily převážně obytné a užitné prostory. Jednalo se o budovu purkrabství díky zásahům v 19. století nedochovala ve své původní středověké podobě, za branou a hrade byl samotný císařský palác. Ve druhém patře paláce se ve středověku nacházel tzv. lucembur zpodobňující členy dynastie i reálné a smyšlené předky. Bohužel nepřečkal renesanční úprav podoba je však zachycena v tzv. Heidelberském kodexu. Druhý stupeň představuje tzv. Marián se nachází kaple Panny Marie s monumentální freskovou výzdobou s náměty z Apokalypsy a s t scénami. S kaplí sousedí další sakrální prostor, zasvěcený dnes panovníkově oblíbené světi (původně kaple Ostatků umučení Páně). Konečně nejvyšší úroveň reprezentuje Velká věž, ve k kaple sv. Kříže, vlastní místo uložení říšských klenotů. Karel sám v průběhu stavby do plá a tak se určení některých prostor v průběhu 50. let měnilo. Zřízení kapituly v roce 1357 s vyžádalo jisté změny v již téměř dokončené menší věži, zejména adaptaci některých světskýc sakrální. Na počátku 60. let bylo rozhodnuto, že zde bude uložen říšský poklad včetně nejp předmětů – korunovačních klenotů. Ve velké věži byla tedy v letech 1357–1365 zbudována již sv. Kříže se specifickým provozním režimem. Kaple sv. Kříže je nejposvátnějším a nejcennějším prostorem hradu. Jako místo uložení drah relikvií a dalších posvátných předmětů byl její provoz ošetřen mimořádnými opatřeními. Vst pouze určitému okruhu osob a právě na kapli a její okolí se vztahoval císařský zákaz, pros nutno říci výrazně zdramatizovaný, Vrchlického hrou Noc na Karlštejně. Jak čteme ve zřizov karlštejnské kapituly, „ve věži hradu Karlštejna, ve které se nachází ona památná kaple, n dovoleno spát nebo ležet s nějakou ženou ani s řádnou manželkou...“ Prostor svatostánku ne vyzdobit vskutku velkolepě. Stěny jsou obloženy drahými kameny, uspořádanými do tvaru kříž zlatem. Zlacená je rovněž klenba kaple, symbolizující hvězdné nebe. Patrně nejcennější sou kaple představuje soubor 129 deskových obrazů z dílny mistra Theodorika, který je vytvořil 1365 (kompletní soubor čítal 130 obrazů, jeden se bohužel ztratil). V souboru jsou zastoup církevní otcové a králové, tvořící vojsko Kristovo (ze známých portrétů např. evangelisté, Veliký, sv. Ludmila, sv. Kateřina, sv. Jeroným).  Tuto uměleckou výzdobu kaple doplňuje ol Ukřižování a triptych od Thomase di Modena. Nejposvátnější prostor kaple s výklenkem pro u oddělen mříží. Schodiště ke kapli nese rovněž dochované nástěnné malby s motivy ze života Ludmily. Po smrti Karla IV. byl hrad využíván i jeho synem, králem Václavem IV. (1378–1419). V té d uloženy také české korunovační klenoty, a to až do vypuknutí husitských válek a znova pak třicetileté války. V roce 1422 Karlštejn odolal oblehaní husitskými vojsky. V průběhu 15. se hradu nevyhnuly nejrůznější přestavby a úpravy, které mírně pozměnily původní vzhled hr však relativně dlouho zachoval svůj význam ve službách českého státu. Kromě toho, že slouž uložení českých korunovačních insignií, zde měla být po požáru Malé Strany v roce 1541 ved řada zemských desek. Hrad doznal významných úprav na konci 19. století, kdy bylo rozhodnut rekonstrukci, probíhající od roku 1887. Tyto úpravy jsou spojeny především se jménem archi Mockera, který vedl puristickou přestavbu Karlštejna v letech 1892–1899. Ačkoliv některé p rekonstrukce přinesla, nebyly zcela v souladu s původní podobou hradu, došlo díky ní k cel chátrající stavby. Dnes se jedná o jednu z nejoblíbenějších turistických destinací, kterou stovky tisíc lidí z celého světa. Rozšiřující literatura: BAREŠ, Petr a kol. Karlštejn a jeho význam v dějinách a kultuře. Praha: Národní památkový FAJT, Jiří. Posvátné prostory hradu Karlštejna. Praha: Národní památkový ústav, 2010. FIŠER, František. Karlštejn: vzájemné vztahy tří karlštejnských kaplí. Kostelní Vydří: Kar 1996. KUBŮ, Naděžda. Hrad Karlštejn. Praha: Památkový ústav středních Čech, 2001.