Nové Město pražské ****************************************************************************************** * Nové Město pražské ****************************************************************************************** převzato z připravované knihy ROYT, Jan. Praha Karla IV. (Praha: Karolinum, 2016) Zásadním Karlovým fundátorským činem bylo založení Nového Města pražského. Důvodem založen části byl vzrůstající počet obyvatel Prahy, která se stala sídelním městem římského a česk Prahy přicházelo po založení vysokého učení také mnoho studentů z cizích zemí, značný záje také poutníci, neboť Karel shromažďoval v pražských chrámech ostatky svatých z celé Evropy hlavní město o novou městskou obec oznámil Karel IV. již sedm měsíců po nástupu vlády a 28 slavnostně, za účasti dvora, položil základní kámen ke stavbě hradeb Nového Města. Ze stra původně uvažoval o rovinném terénu na levém břehu Vltavy (Letná), avšak nakonec dal předno zdravotně hygienickým – patrně na radu mistra Havla, hvězdáře, matematika i královského lé území na pravém vltavském břehu mezi Starým Městem a Vyšehradem, kde byl lepší přístup k v Území, pro něž se Karel rozhodl, mělo nesouvislou, ale poměrně hustou starší zástavbu. Pat nejdůležitějším osídlením v dolní části Nového Města byla osada zvaná Na Poříčí (Poříč). J této aglomerace, soustředěné kolem kostelů sv. Klimenta a sv. Petra, lemovaly cestu vedouc brány, dvorce a špitálu u sv. Benedikta až k tzv. Špitálskému čili Biskupskému dvoru. Star území měla být do nově zakládaného města organicky zapojena. Hlavní ulice navazovaly na ko od bran Starého Města. Nově zakládané město mělo dvě výrazné části. Tzv. horní Nové Město Dobytčím trhu (Karlovo náměstí), tvořily dvě další pomyslné části, větší souvisle zastavěn oblast, rozkládající se od staroměstských hradeb až ke klášterům u sv. Kateřiny a Na Slova poměrně řídce obydlená oblast s vinicemi a sady ležící na jihovýchodních svazích a v údolí a Slupi. V nedaleké vzdálenosti od Starého Města se nacházel Koňský trh (Václavské náměstí) s přile Příkopů a Můstku. Pomyslným předělem mezi horním a dolním Novým Městem byl karmelitánský k Panny Marie Sněžné. Centrem dolního Nového Města byl tzv. Senný trh (dnes Senovážné náměst komunikace této části patřily ulice Horská (Hybernská) a Na Příkopě. Nové Město bylo panov velkoryse. Jeho centrum, Dobytčí trh (nyní Karlovo náměstí), je dosud největším pražským n rozlohu 8 ha. Ulice, jež do něj ústily, dosahovaly šířky 23–27 m. K rychlému rozvoji města přispěl zejména králův slib, že majitelé pozemků, kteří do 18 měs nich své domy, budou osvobození na 12 let od všech daní. Během prvních čtyř let bylo posta O velkorysosti Karlovy fundace svědčí mimo jiné i to, že Nové Město bylo plně zastavěno až Podle hrubého odhadu bylo Nové Město koncipováno pro 50 000 obyvatel, žijících přibližně v to však nebylo ve středověku nikdy dosaženo. V celé Praze žilo v závěru Karlovy vlády 40 0 3000 domech. Nejvýstavnější domy, patřící většinou obchodníkům, stály v okolí náměstí. Byl úzkých parcelách z kamene, kombinovaného často s hrázděným zdivem. V přízemí domu se nachá obrácené do náměstí a tzv. mázhaus, k obývání sloužilo patro, ty nejbohatší domy měly i so Méně nákladné domy řemeslníků se nacházely v ulicích vedoucích na náměstí. Co se jazyka týče, přirozeně ve městě dominovala čeština, ale byly zde kolonie německy mlu (např. u kostela sv. Havla) a také Židé. Nejreprezentativnější stavbou města býval od 14. dům stojící obvykle na hlavním náměstí obce. Městská rada Nového Města si v letech 1377–14 čele Dobytčího trhu velkou a výstavnou radnici, která se pak na počátku husitské revoluce defenestrace novoměstských konšelů. Panovník Novému Městu udělil privilegia obvyklá v král jako například právo trhové či várečné, ale také právo mílové, což znamenalo, že v okruhu města se nesměl usídlit cizí řemeslník, právo hradební a hrdelní. V blízkém okolí města po vysadit rozsáhlé vinice. Karel původně zamýšlel spojit Staré Město s městem nově zakládaným, přičemž Starému Městu vyhrazena priorita mezi městy nejen v Praze, ale i v celých Čechách. Staré Město se mělo s rezidenčním a reprezentačním, proto také měla být na Nové Město přesunuta řemesla příliš h způsobující zápach. V prosinci roku 1367 Karel IV. přikázal Staré a Nové Město sloučit, mí i pobořeny hradby, ale po deseti letech, kdy začaly v administrativně spojené obci narůsta spojená města opět oddělila. Mimo trhová prostranství, avšak v těžišti souvislé nové zástavby dolního i horního města, místo pro dva nové farní kostely, které hrály v organismu města důležitou roli. První byl Jindřichu a Kunhutě, druhý pak sv. Štěpánu Většímu. Prvomučedníka Štěpána Karel velmi ctil jeho relikvie. Zasvěcení kostela sv. Jindřichu může odkazovat na to, že pražští arcibiskup Karlově vizitátory bamberské diecéze, jejímiž patrony byli svatí manželé císař Jindřich a Kunhuta. Stavba obou kostelů započala roku 1351, kdy byly také vytyčeny jejich farní obvod na území Nového Města zůstaly však nadále podřízeny dosavadním farnostem, jichž bylo celke první fázi výstavby (1348–1353) bylo v oblasti mezi kostely sv. Jindřicha a sv. Kateřiny z městských domů. V okrajových částech kolem Poříčí a na Slupi se začalo stavět až později; koncem 14. stole výstavby postupně klesalo. Nové Město během dvou let obklopily hradby dlouhé téměř 3,5 km Jejich součástí bylo 21 vestavěných věží a čtyři brány, z nichž zvláštní výstavností vynik umožňující přístup ke Koňskému trhu. Ke zboření hradeb, které svíraly plochu více než 2,4 došlo až v poslední čtvrtině 19. století. Z důvodu posílení obrany Pražského hradu a Malé na příkaz krále v letech 1360–1362 postavena na Petříně pověstná Hladová zeď. Byla 6 m vys a měla 8 bastionů. Vinula se po západním okraji Strahovského kláštera, kolem kostela svaté na Petříně a z Petřína k Vltavě. Fakticky tak připojila Újezd a Strahov do pražského opevn Hladové zdi stála Újezdská (původně Kartouzská) brána. Rozšiřující literatura: BAŤKOVÁ, Růžena a kol. Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). 1998. KOUKAL, Jan a kol. Nové Město pražské 1348-1784. Praha: Muzeum hlavního města Prahy/Archiv Prahy, 1998. LORENC, Vilém. Nové Město pražské. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1973. ROYT, Jan. Praha Karla IV. Praha: Karolinum, 2016 (v tisku).