Karlův Kamenný most ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Jan Royt (redakčně upraveno) Důležitou stavbou Karlovy doby spojující Menší Město pražské se Starým Městem byl nový kam Vltavu zvaný Kamenný či Pražský (Karlovým je nazýván až od roku 1870). Karla k jeho stavbě obnovit funkční spojení obou břehů Vltavy poté, co předchozí kamenný most, zvaný Juditin, 1342 povodeň, a provizorní dřevěný most již neodpovídal potřebám a prestiži pražské metrop stály v Čechách kamenné mosty ještě v Písku a v Roudnici nad Labem. Ke stavbě mostu došlo zcela dokončen byl za vlády Karlova nástupce Václava IV. v roce 1402. Historiky je uváděno jako nejpravděpodobnější datum založení 15. červen, tedy den, kdy se českého zemského patrona sv. Víta. Tuto hypotézu by mohla podpořit skutečnost, že na průče mostecké věže je sv. Vít zobrazen jak stojí na mostě, tedy most mu je svěřen do ochrany. Z poněkud spekulativní názor na datum založení Karlova mostu vyslovil astronom Zdeněk Horský Stalo se tak prý 9. července 1357, v 5 hodin 31 minut, a to z toho důvodu, že existovala p Slunce se Saturnem. Autor této hypotézy dále dovozuje, že současně toto datum odpovídá sle od jedné do devíti, tedy 1–3–5–7–9–7–5–3–1. Za stavitele mostu je považován většinou histo Parléř, avšak existuje hypotéza, že to byl pražský měšťan Oto (Otlin). Most je přibližně dlouhý 516 m, široký 9,5 m a zvedá se nad hladinu Vltavy do výšky 13 m. mostních oblouků, jejichž pilíře byly vybudovány na dubových pilotech a mlýnských kamenech do jehož malty byla údajně přimíchávána vejce a víno, byla velmi nákladná, proto se na něm 1816 platilo mýtné. Most byl již ve středověku svědkem mnoha událostí. Po ještě nehotové s 1378 ubíral smuteční průvod s tělem Karla IV. a v roce 1393 z něj byl svržen do Vltavy gen arcibiskupa Jan z Pomuka, v baroku kanonizovaný jako sv. Jan Nepomucký. Již v době Karlově na mostě kříž, v období pozdní gotiky přibyla ještě Boží muka a na malostranské straně soc (Rolanda), upomínající na městská práva. Staroměstské straně mostu dominuje mohutná a nádherně zdobená trojpatrová Staroměstská mos postavená Petrem Parléřem a jeho hutí v 70.–80. letech 14. století na prvním vnitřním pilí Vystavěna je z kamenných kvádrů a završena střechou pokrytou dnes břídlicí, původně však z Průjezd věže je zaklenut originální trojpaprsčitou klenbou parléřovského typu, ve středu s královské koruny.  Původně byly sochařsky zdobeny východní i západní strany věže, avšak zá těžce poškozena v roce 1648 při dobývání Starého Města Švédy, jak o tom svědčí nápis na ka Do dnešní doby se dochovala výzdoba východní strany věže, jenž připomíná triumfální bránu. jsou znaky zemí, které patřily pod vládu Karla IV. V lomeném gotickém oblouku trůní na čes straně (z hlediska heraldického) císař Karel IV., vlevo pak jeho syn český král Václav IV. spatřujeme dva oblouky mostu, na němž stojí sv. Vít. V lomení oblouku je umístěn heraldick svatováclavskou orlicí. Ve třetím patře vidíme sochy českých zemských patronů sv. Prokopa a sv. Zikmunda, pod nohama mají mohutného lva. Na zničené západní straně předpokládáme sto Panny Marie ve slunci oděné s postavami sv. Václava a Vojtěcha. Spodní část východního prů řada drobných plastik se symbolickým významem (např. zápas lva s orlem). Zvláštní pozornos symboly Václava IV.– točenice s ledňáčkem, jež zdobí také královy rukopisy. Z doby Václava silně přemalované nástěnné malby v kápích klenby v průjezdu věže. Jsou na nich provedeny p korespondující, stejně jako ledňáček, s dvorskou symbolikou Václavova dvora. Vstup na most z druhého, malostranského břehu, zajišťovaly další dvě věže – vyšší a nižší. nich, nazývaná také Juditina, byla součástí dřívějšího Juditina mostu. Jednalo se o románs stavbu z opukového kvádříkového zdiva z druhé poloviny 12. století. Na konci 16. století d renesanční přestavbě, která ji charakterizuje až dodnes. Druhá a vyšší mostecká věž byla p 1464, tedy za vlády českého krále Jiřího z Poděbrad, a to na místě, kde dříve stála druhá Budování gotické věže bylo zahájeno již na počátku 15. století, bouřlivý vývoj husitské do rozvinutí projektu. Svým vzhledem věž napodobuje svůj staroměstský protějšek, schází jí vš sochařská výzdoba a promyšlená symbolika. Výklenky ve zdivu měly pravděpodobně sloužit pro českých panovníků či  stavitelů mostu. Obě věže spojuje gotická brána, postavená zřejmě již za vlády Karlova syna Václava IV. Tvo oblouky a rovnoběžné arkády. Horní okraj brány je opatřen cimbuřím, kde je i na straně k m spojující obě věže.  Na cimbuří se nacházejí znaky s říšskou orlicí, českým lvem a znak Ho nimi znaky Starého Města a Malé Strany. V dřívější době byla brána uzavíratelná bytelnými železnou mříží. Rozšiřující literatura: DVOŘÁK, František. Po Karlově mostě: 20 zastavení s Františkem Dvořákem. Praha: NLN, 2003. CHADRABA, Rudolf. Karlův most. Praha: Odeon, 1974. ROYT, Jan. Praha Karla IV. Praha: Karolinum, 2016 (v tisku). ŠEFCŮ, Ondřej a kol. Karlův most. Praha: Ottovo nakl., 2010.