Alžběta Pomořanská ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Anna Košátková - Drahomír Suchánek Z předchozích článků již mohl čtenář pochopit, že Karlovy politické zájmy motivovaly i uza sňatků. Nejinak tomu bylo u svatby s jeho poslední ženou, Alžbětou Pomořanskou. Karlovo je začalo přibližně tři čtvrtě roku po smrti jeho třetí ženy Anny Svídnické. Karel IV. obráti do Polska. Politiku tímto směrem realizovali Lucemburkové již dříve. V návaznosti na ambic Přemyslovců Václava II. a Václava III. nikdy zcela nepustili ze zřetele polské území a ale podařilo připojit s konečnou platností k českému státu slezská knížectví. Nyní se zdálo, ž otevírá možnost zvýšit šance na polské dědictví. Poslední polský král z dynastie Piastovců nezplodil mužského nástupce a také obě jeho dcery zemřely ještě za jeho života. Potomstvo z nich, Alžběta, provdaná za Bogislava, vévodu z Pomořan-Wolgastu – syna Kazimíra a dceru případných úvahách o nástupnictví na polský trůn proto mohla hrát Alžběta v případě úmrtí významnou roli, čehož si byl Karel IV. samozřejmě dobře vědom. Ústředním motivem Karlova čtvrtého sňatku ale v žádném případě nebyla promyšlená územní po snad mohl z předchozích slov zdát. Karel samozřejmě usiloval o posílení své pozice na seve držav, musel ale počítat s ostražitým postojem polského krále Kazimíra III., bavorských a Wittelsbachů a dalších nespokojených pánů. Již od počátku 60. let ho rovněž velmi zaměstná s jeho zetěm, rakouským vévodou Rudolfem, který se pokoušel vytvořit protilucemburskou koa 1362 se na jednáních ve Vídni spojili mocní sousedé Českého království, kteří se obávali r IV. S velkým znepokojením pohlížel Karel na silnou koalici rakouského vévody, polského krá krále či Wittelsbachů, která záhy zahájila vojenské akce. Karel musel shromáždit vojsko a moravské hranici očekával útok nepřátelských oddílů. Téměř v předvečer zahájení bojů však smrti Karlovy manželky Anny, která zemřela při porodu i s dítětem. Tato událost vedla k uz následným intenzivním jednáním. Karlovi se podařilo nalézt smír s polským Kazimírem a násl i s vévodou Rudolfem a uherským králem Ludvíkem. Smrt Anny Svídnické tak paradoxně uchráni války a naopak upevnila Karlovu pozici ve středoevropském prostoru. Karlova a Alžbětina svatba se konala na Boží hod svatodušní 21. května 1363 v Krakově. Alž šestnáct let, Karlovi sedmačtyřicet. Manželé se v Krakově, kde Alžběta vyrůstala, dlouho n Zakrátko odcestovali do Břehu (Brzeg), konec května a počátek června strávili ve Vratislav červnu 1363 je již doložen jejich pobyt v Praze. Pět dní poté, v den sv. Víta, byl v pražs korunován českým králem dvouapůlletý Václav, syn Karla IV. z předchozího manželství s Anno Jaký byl vztah nové Karlovy druhé ženy k nevlastnímu synovi, nejsme schopni zjistit. Ovšem Pomořanská byla korunována českou královnu až tři dny po svém malém nevlastním synovi, pře záměr zamezit případným Alžbětiným synům nástupnictví před jeho prvorozeným synem. Jak mal Alžbětu korunoval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. 14. února 1368 se Alžbětě narodil první syn – Zikmund. Ještě před ním přišla na svět dcera anglická královna. Po Zikmundovi následoval další syn Jan, budoucí vévoda zhořelecký, poté zemřel ve věku jednoho roku, dcera Markéta, a syn Jindřich, který taktéž bohužel nepřežil všech čtyř manželství Karla IV. vzešli tři synové – Václav, Zikmund a Jan. Významným momentem v životě Alžběty Pomořanské byla druhá římská jízda jejího manžela, kte zúčastnila. Alžběta měla s sebou rozsáhlý doprovod, takřka celý svůj dvůr. Cesta trvala té z Prahy přes Vídeň do Udine, potom do Luccy, Florencie, Pisy, a následně do Říma. 1. listo Alžběta z rukou papeže Urbana V. v Římě korunována císařovnou. Život druhé císařovny na českém trůně měl jistě více zajímavých momentů, než těch, ve kter Jaroslavem Vrchlickým; později Janovou Brejchovou v režii Zdeňka Podskalského v komedii No Alžběta Pomořanská ovdověla v listopadu 1378 ve svých jednatřiceti letech, po manželství, patnáct let. Až do své smrti v roce 1393 žila z důchodů z věnných měst. Otázkou je, zda vy soukromé aktivity. Patrně se příliš neangažovala v politice, o tom by se nějaké doklady ji Částečně se nám dochovala korespondence s její dcerou Annou, anglickou královnou. Z letmýc uvažovat o konfliktech s nevlastním synem Václavem IV. a jeho manželkou Johanou Bavorskou, přesídlila z různých důvodů z Prahy do Písku. Poslední žena Karla IV. zemřela 14. února 13 Králové, vcelku zapomenutá a mimo veškeré dění. Pohřbena byla do královské krypty Svatovít vedle svého manžela a svých dvou synů zemřelých v dětském věku. Rozšiřující literatura: DOMEČKA, Ludvík. Památky po královně Elišce, choti Karla IV. a její život. Praha: Nákladem Historického a průmyslového musea v Hradci Králové, 1895. KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Praha: Paseka, 2002. KUBÍNOVÁ, Kateřina. Imitatio Romae – Karel IV. a Řím. Praha: Artefactum, 2005.