Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Marek Fleischmann První zmínky o nově založeném ženském klášteře augustiniánek při kostele sv. Kateřiny na N pražském nalezneme v listině z roku 1354, samotný kostel vysvětil Jan Očko z Vlašimi v ned Kateřiny dne 28. listopadu 1367. Karel IV. choval ke sv. Kateřině vřelý osobní vztah – 25. na den svátku sv. Kateřiny, zvítězil u hradu San Felice v severní Itálii ve své první význ od té doby prokazoval této světici úctu a vděčnost. Gotická stavba chrámu se do dnešních dní nedochovala a také klášter augustiniánek známe po maleb před barokní přestavbou. Klášterní gotický kostel byl vystavěn jako podélná jednolod rozdělená na pět obdélných polí, zaklenutých křížovými klenbami, a uzavřená na východě užš kněžištěm, zakončeným presbytářem na půdorysu pěti stran osmiúhelníku. K západnímu průčelí přiléhala vysoká štíhlá věž, jejíž půdorys se v horních dvou etážích měnil na oktogonální. kostela se po mnoha pozdějších přestavbách zachovala pouze věž, kruhový portál vedoucí z v několik dalších prvků. Podobu kostela narušily již husitské války, během nichž byl kostel spolu s klášterem vyple století byl klášter opraven a patrně i znovu vyzdoben klášterní kostel. Až po bitvě na Bíl situace zlepšila a na počátku 18. století proběhla novostavby kláštera, připisována K. I. Kolem roku 1736 se přistoupilo i k přestavbě klášterního kostela, který získal barokní pod prvkem jsou z půdorysu kostela vystupující, téměř půlkruhové velké kaple, které původní po gotického kostela mění na centralizující. Barokní novostavba byla dokončena roku 1741. Vyn interiéru kostela doplnil cyklus nástropních fresek od V. V. Reinera a sochařská výzdoba I Klášter zanikl z rozhodnutí Josefa II. (1784), kostel byl ale po menší přestávce zachován účely. Po roce 1950 přešel do správy Muzea hl. m. Prahy a od roku 2012 ho užívá pravoslavn