Kostel Panny Marie a slovanských patronů a benediktinské opatství Na Slovanech (Em












            ******************************************************************************************

            *
            ******************************************************************************************
            Valentyna Nikolenko, Barbora Hornoková


            Založení benediktinského kláštera u kostela sv. Kosmy a Damiána posvětil Karel IV. listino
            listopadu 1347. Již dříve získal pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic od papeže povolení k

            slovanské liturgie v českých zemích, což umožnilo příchod chorvatských benediktinů na výsl
            samotného panovníka. Vysvěcení kláštera a nového kostela proběhlo 29. března 1372 pražským
            Janem Očkem z Vlašimi. Tato událost se konala na Velikonoční pondělí, kdy se četlo evangel

            Krista učedníkům při cestě do Emauz. Klášter byl zasvěcen Panně Marii, sv. Jeronýmovi, sv.
            Metodějovi, Vojtěchovi a Prokopovi, všem světcům spojeným se slovanskou liturgií.


            Na rozdíl od jiných klášterů byly Emauzy ušetřeny za husitských válek, důvodem bylo přisto
            k přijímání podobojí. Až v roce 1611 klášter utrpěl značné ztráty při vpádu pasovských voj

            vydrancována bohatá klášterní knihovna. V době baroka klášter obývali benediktini z Montse
            provedené úpravy byly odstraněny až na konci 19. století, po příchodu kongregace beuronský
            Při bombardování Prahy Spojenci v roce 1945 byl klášter silně poškozen, v 50. a 60. letech

            rekonstrukce kláštera, při nichž se vyzdvihly dvě dominantní betonové trojúhelníkové skoře
            uzavírají západní chrámové průčelí.
            Rozložení klášterních budov odpovídá dobové koncepci kláštera s rajským dvorem a kostelem 

            straně. Trojlodní klášterní kostel má síňovou dispozici a uzavírá jej poměrně široký a krá
            s pětibokým závěrem. Klenbu v hlavní lodi zdobí znaková galerie. Pozoruhodné je sedile v p
            Setkáváme se tu se znakem českého lva, ale i s poměrně neobvyklým znakem pro karlovskou Pr

            orlicí. V rozích sedile jsou vytesány helmy s klenoty.
            V ambitu emauzského kláštera se nachází jeden z nejmimořádnějších cyklů nástěnných maleb v
            reprezentuje celé dějiny spásy. Soubor byl sestaven dle nauky o typologickém paralelismu –

            výjevy odpovídají výjevům starozákonním. Celý cyklus začíná v jižním křídle vyobrazením Ad
            Ve třetím poli se nachází vyobrazení Poslední večeře, a malby v tomto křídle jsou zakončen
            Zvěstování. V západním křídle ambitu se nacházejí výjevy zobrazující Kristovo dětství, v s

            dochovalo i mnoho starozákonních motivů. Východní křídlo začíná vyobrazením Jidášovy zrady
            Ducha svatého. Klenby ambitu byly pokryty postavami budoucích andělů. Každá ze čtyř částí 
            ideový celek související s jednotným plánem výmalby.